Letošní jaro je pro mě nejen profesně ve znamení ekologie. Kromě drobných změn v domácnosti, co se týče udržitelného života, přišel na řadu i web pro společnost zabývající se ekologickým zpracováním především kovových odpadů, Ecometal.
Ecometal – sběrný dvůr Benešov
Pro firmu Ecometal jsem začátkem letošního roku vytvářela nové logo včetně logomanuálu. Logo se setkalo s úspěchem, a proto ve spolupráci pokračujeme, tentokrát při vytváření nových webových stránek.
Jedná se o one-page responzivní web, prozatím v jednom jazyce, který má za cíl zeštíhlit web stávající. Ten již neodpovídá aktuálním technologickým a grafickým standardům, a naopak nahromadil spoustu „balastu“ ve formě nadbytečných textů a informací, které uživatel nepotřebuje.
Nový web poskytne jednoduchým způsobem základní informace o činnosti firmy, přehled jejích služeb a pár aktuálních fotografií sběrného dvora. Součástí je i kontaktní formulář a mapa.
Plánované spuštení webu je do konce července 2019.
„Základní základy“ eko-domácnosti
V naší domácnosti máme několik let zaběhlá opatření, jako jsou třeba:
- používání sáčků ušitých ze záclon místo plastových igeliťáků,
- nošení vlastních textilních tašek na nákup,
- nákup a konzumace masa max. 1-2x týdně (nakupuji výhradně bio maso od lokálních farmářů v Meat Pointu),
- co nejčastější praní vlastnoručně vyrobeným pracím gelem ze sody a jádrového mýdla (silnější skvrny nicméně peru klasickým práškem),
- výroba vlastních dětských hraček a dárků,
- průběžné vyřazování nadbytečné kosmetiky a minimalizace nepotřebných předmětů v domácnosti,
- nákupy v obchodě „Bezobalu„,
- darování přečtených knih městské knihovně,
- šití dětského oblečení z našeho oblečení starého, nicméně kvalitního, které již nenosíme.
K tomu letos zkouším přidat:
- používání sody místo běžného prášku do myčky,
- výroba roztoku kyseliny citronové místo lesku na nádobí do myčky,
- praní houbiček na nádobí a jejich znovupoužívání,
- snaha vyhýbat se nákupu věcí v plastu (nejde vždy),
- nekupovat zbytečnosti.
Nyní nám to funguje a přemýšlím, co dál. Nejsem se stavem věcí zatím spokojená a seznam výše mi přijde jako skutečné minimum, co by se dalo dělat. Přiznávám, že kvůli spoustě věcí, které děláme, si sypu popel na hlavu.
Dvě věci, které mne trápí nejvíc, jsou vcelku časté ježdění autem (kvůli šetření času, ale snažím se kompenzovat častějším ježděním na kole, když to zrovna jde) a používání jednorázových dětských plen (nyní již podstatně méně).
Zlepšujme, co jde zlepšovat
Pro podobné tipy, co zlepšit u sebe doma, doporučuji knihu Domácnost bez odpadu od Bey Johnson. Je tam snad všechno, co se dá v tomto směru podniknout, na jednom místě. Žádný blog na webu, který jsem na toto téma viděla, nebyl tak obsáhlý jako tato kniha. Lze půjčit z knihovny (rezervace 10 Kč v Městské knihovně hl. m. Prahy), jen je na ni dlouhá čekačka, až několik měsíců.
